Bolest kloubů

Nejčastějšími příčinami bolesti kloubů jsou poranění, přetažení kloubů a revmatismus. Kromě bolesti může dojít k otoku kloubů a v závažnějších případech se může objevit i hematom.

Vymknutí – natržení kloubních vazů a kloubního pouzdra

Vymknutí je důsledkem přetaženého pohybu nebo pohybu špatným směrem.

Při lehkém a středně závažném vymknutí je kloub citlivý na dotyk a bolí, především při pohybu. Objeví se mírný otok. Vymknutí střední intenzity způsobí pocit nestability, když se o kloub opřeme.

Při závažném vymknutí je postižený kloub velmi bolestivý a značně oteklý a nelze se o něj opřít. Kůže na postiženém místě je bledá a kvůli krvácení se může objevit hematom. Toto poranění je těžké odlišit od zlomeny nebo vykloubení.

Nasvet Rada: Co dělat proti bolesti kloubů

Existuje několik možností, jak si může člověk sám pomoci.

  • Je-li bolest kloubu důsledkem nadměrné a opakované zátěže, měli byste si dát odpočinek a vyhnout se činnostem, jež bolest zhoršují.
  • Na postižené místo přiložte studený obklad, protože to zabrání otoku kloubu a tvorbě podlitiny a uleví bolesti. Později byste měli místo poranění umýt, protože tím se zvýší krevní oběh postiženou tkání. Tím se tkáni poskytne více živin a kyslíku a může proto u ní dojít k rychlejší regeneraci.
  • Analgetika mohou být v těchto případech velice přínosná, protože jejich účinek uleví od bolesti a současně sníží zánět.
  • Měli byste provádět cviky, doporučené vaším fyzioterapeutem. Při jejich provádění stimulujete krevní oběh a v důsledku toho se podpoří proces uzdravování.
  • Snížení tělesné hmotnosti uleví od symptomů onemocnění, zlepší pružnost kloubů a má příznivý účinek na celkový stav.
  • Fyzické cvičení vaše svaly posílí, zvýší pevnost vašich kloubů a jejich pružnost.

Obisk Návštěva lékaře je nezbytná v případech, kdy:

  • se objeví velká bolest kloubu nebo otok,
  • v kloubu se ozývá praskání,
  • nemůžete se hýbat nebo zatížit postižený kloub,
  • je podezření na natržení svalu nebo kostní zlomeninu,
  • bolest je doprovázena zvýšenou tělesnou teplotou, znecitlivěním a pocitem brnění,
  • postižená oblast je teplá a červená,
  • bolest navzdory vlastním provedeným opatřením nezmizí.
Bolest kolena

Kolenní kloub se skládá z kosti stehenní (femuru), kosti holenní (tibie) a kolenní čéšky (pately). K těmto kostem je připojeno mnoho svalů a vazů. Při pohybu se čéška pohybuje v mělkém žlábku kosti stehenní.

Nejčastější příčiny bolesti kolene zahrnují:
  • opotřebování čéšky a kolenní chrupavky kvůli špatné dráze čéšky v žlábku kosti stehenní, protože v žlábku kosti stehenní hladce neklouže a přenáší tlak na kost stehenní a chrupavku ležící mezi nimi,
  • artróza,
  • poranění kolena (vymknutí, vykloubení, natržení kolenních vazů, poranění kloubní chrupavky),
  • zánět šlach a pouzder kvůli příliš intenzivnímu nebo opakovanému namáhání kolenního kloubu.

Bolest kolena mohou vyvolat také i jiné faktory:
  • slabost stehenního svalstva, jež způsobuje nerovnováhu sil působících na čéšku,
  • plochá noha,
  • nadměrná tělesná hmotnost.
Bolest lokte

V loketním kloubu se setkávají tři kosti – kost pažní neboli humerus a dvě kosti předloktí: kost vřetenní (radius) a kost loketní (ulna).

Příčiny bolesti loketního kloubu jsou následující:

  • zánět šlach v oblasti připojení šlach ke kostem, jenž je obvykle vyvolán přetažením při sportu (horolezecký, golfový nebo tenisový loket),
  • infekce kloubu,
  • vymknutí,
  • revmatismus.
Bolest ramene

Věděli jste to?

Bolest ramene je druhým nejčastějším problémem, který donutí sportovce navštívit lékaře. Nejčastější je bolest kolene.

Bolest ramene je způsobována četnými příčinami. Často je to následek vývoje kloubu, může však také znamenat bolest, přenášenou z jiných částí těla (např. šíje, hlavy a orgánů v hrudní a břišní dutině). Z ramene se může bolest šířit do paže.

Bolest ramene a pružnost kloubu se zhorší, když ležíme na postiženém kloubu, především v noci, když si toho nejsme vědomi.

Bolest kyčle

Nejběžnější příčinou bolesti kyčle je artróza.

Revmatismus

Revmatismus je doprovázen bolestí kloubů, což je nejčastěji důsledek degenerativních změn (artrózy) a vzácněji zánětu (artritidy). Tyto změny vyvolávají více nebo méně výraznou tělesnou ztuhlost, brání v pohybu a často jsou doprovázeny otokem a bolestí kloubů.

Poučte se o různých typech revmatismu:

Artritida – zánět kloubu

Věděli jste to?

Revmatická artritida nejčastěji postihuje osoby ve věku 30 až 50 let. Výskyt revmatické artritidy je vyšší u žen než u mužů.

Artritida je zánětlivé revmatické onemocnění. Je to autoimunní onemocnění, jež je charakterizováno otokem postižených kloubů a je doprovázeno bolestí, citlivosti a ztuhlostí, především v ranních hodinách. Postižená oblast je obvykle teplá a červená. Časem mohou klouby zcela ztuhnout.

Artritida obvykle nejprve napadne malé klouby (prsty ruky a nohy), později může také postihnout kotníky, zápěstí, kolena a lokty. Může také zasáhnout i jiné orgány.

Artróza – opotřebení kloubu

Pro artrózu je charakteristické postupné opotřebovávání chrupavky a výsledné opotřebení kloubu. Je to tudíž degenerativní změna, jež je obvykle důsledkem věku, může však také být vyvolána nadměrným zatěžováním kloubu. Artróza nejčastěji postihuje páteř, kyčle a kolena.

S přibývajícími roky ztrácí chrupavka svou integritu, začíná se drolit a postupně se ztenčuje nebo úplně zmizí. Dalším stupněm je zvýšená tvorba kosti a vznik kostních výrůstků neboli osteofytů. Bolest se objevuje (zejména) při přetěžování stejně jako ranní ztuhlost kloubů, ztuhlost přichází po klidu a sníženém pohybu.

Vzhledem k uvolnění mediátorů zánětu někdy dochází ke druhotnému zánětu kloubního pouzdra, jenž je oproti zánětu při revmatické artritidě omezen na jediný kloub.

Příčiny výskytu artrózy nejsou zcela jasné. Důležitou roli hrají následující faktory:

  • věk,
  • biomechanický stres, který poškozuje chrupavku kloubu a pod ní ležící kost,
  • biochemické změny chrupavky a kloubního pouzdra a
  • genetické faktory.

Nasvet Rada: Co dělat proti revmatismu

Při revmatismu stanoví lékař diagnózu a předepíše odpovídající léčbu. Důležité je i poučení a komplexní rehabilitace pacienta. Na léčbě se podílí pacient, osobní lékař pacienta, specialista a fyzioterapeut.

Jak můžete léčbě napomoci?

  • Vyhněte se zbytečným pohybům nemocných kloubů
  • Pravidelně provádějte cvičení, jež umožní
    • udržení ideální tělesné hmotnosti nebo její snížení,
    • zachování síly svalstva a
    • kontrolu symptomů onemocnění.
  • Vyhněte se sportům, jež vedou k zatěžování kloubů (tenis, běh, turistika v horách). Doporučujeme sporty jako plavání, cyklistika a krátké výlety s přestávkami mezi nimi.

Při mírné bolesti můžete užívat analgetika, jež jsou k dostání bez předpisu v lékárně.

Obisk Návštěva lékaře je naléhavá, když:

  • bolest trvá po delší dobu a zhoršuje schopnost pohybu,
  • pociťujete bolesti i v klidu,
  • zaznamenáte otok kloubů a zčervenání kůže nad otokem,
  • máte pocity brnění.
© 2009 Krka, tovarna zdravil, d. d., Novo mesto Právní informace Ochrana osobních údajů
Loading...